Ana səhifə

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta


Yüklə 0.55 Mb.
səhifə5/19
tarix10.06.2016
ölçüsü0.55 Mb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   19

Současná legislativa týkající se osob se zdravotním postižením

Lenský (2002, s. 34): „Od poloviny roku 2001 proběhla v našich médiích v souvislosti s návrhem zákona o zdravotní péči široká diskusní kampaň. Shodovala


se na tom, že i vážně až fatálně nemocný, projeví-li zájem, má právo seznámit
se se svou zdravotní dokumentací, stavem a vyhlídkami. Dne 12. září 2001 byl zákon schválen. Podle něj má lékař povinnost pacienta informovat a v žádném případě
ho nesmí informovat nepravdivě. Na žádost onkologů a psychiatrů bylo přihlédnuto k alternativě výjimečného prodlení, pokud nemocný není schopen okamžité sdělení
bez újmy přijmout.“

Charta práv a povinností tělesně postižených
Chartu práv a povinností tělesně postižených vydala francouzská Organizace tělesně postižených. Vychází z Prohlášení lidských a občanských práv, Všeobecného prohlášení o lidských právech, Evropské konvence lidských práv a Všeobecného zákona o tělesně postižených, vydaného v Paříži v roce 1975 (…).

Tělesné postižení vede k omezení pohybové aktivity a taková osoba se stává


ve zvýšené míře závislou na okolním prostředí, na svých blízkých i na celé společnosti. Je proto povinností společnosti napomáhat při integraci těchto našich spoluobčanů
do normálního života, jaký si sami zvolí. Mají právo začlenit se do společenského života, mají právo na splnění všech přání a tužeb. Těm, kteří chtějí žít v domovech
s pečovatelskou službou, má být umožněno vybrat si kvalitní domov, kde by byla plně respektována jejich osobnost. Tělesně postižené osoby mohou využívat i soukromé domy či byty a společnost jim musí dát možnost je přizpůsobit pro pohodlný, nezávislý a bezpečný život.

Odpovědné osoby, které rozhodují o výstavbě domů a bytů, stejně jako výstavbě veřejných komunikací, mají za povinnost vytvářet co nejpříznivější podmínky


pro seberealizaci, bezpečnost a sebevědomí postižených osob.
Článek 1

Způsob života - "Každá tělesně postižená osoba má právo na nezávislý výběr způsobu života a místa, kde chce žít".


Článek 2

Rodina a okolí - "Jako každá lidská bytost, tak i tělesně postižená osoba chce milovat


a být milována. Má plné právo založit vlastní rodinu, rozvíjet ji a zachovávat a působit na rozvoj rodinných a přátelských vztahů"…

Závěr:


Tělesně postižené osoby, asociace, sdružení by měly sjednotit své úsilí pro zlepšení vzájemného poznávání, aby se lépe domohly zajištění svých základních lidských práv, jimiž jsou:

Právo na to, být odlišný.

Právo na důstojný a odpovídající způsob života.

Právo na integraci do společnosti.

Právo na svůj názor a na jeho splnění.

Právo na rovnoprávné občanství a na nezávislý výběr způsobu života i místa, kde chce žít.

(Osobní asistence – Charta práv osob s tělesným postižením [online], 2007 [cit. 2007-05-14], Dostupný z WWW: <http://www.osobniasistence.cz/asistence4a.php>)

Zákon 108/2006 Sb.

Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách ze dne 14. března 2006, který nabyl účinnosti 1. ledna 2007, obsahuje 10 částí, z nichž každá se dělí na hlavy a paragrafy.

V první části se vymezují některé pojmy, okruh oprávněných osob, působnost v oblasti sociálních služeb a poskytovatelé sociálních služeb.

Ve druhé části se pojednává o příspěvku na péči, podmínky nároku na příspěvek na péči, stupně závislosti při hodnocení samostatnosti osoby, která žádá o příspěvek, výše, zvyšování, zánik příspěvků a vše, co se s příspěvky pojí.

Jaké jsou druhy sociálních služeb a o úhradě nákladů za jejich poskytování
se můžeme dočíst ve třetí části. Můžeme se dozvědět, že do sociálních služeb se řadí osobní asistence, pečovatelské služby, tísňová pomoc, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, stacionáře, domovy, aj. Sociální prevence zahrnuje rannou péči, azylové domy a domy na půli cesty, tlumočnické služby, apod.

Čtvrtá část se týká inspekce poskytování sociálních služeb. Inspekci provádí většinou krajský úřad popřípadě ministerstvo. Předmětem inspekce je zjištění kvality poskytované služby, plnění podmínek a povinností poskytovatelů služeb.

Pátá část pojednává o mlčenlivosti. O financování se dočteme v šesté části. A sedmá část náleží správním deliktům. Osmá část se věnuje akreditaci vzdělávacích zařízení a jejich vzdělávacích programů.

Jaké jsou podmínky výkonu pracovníka sociálních služeb nalezneme v deváté části. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení jsou v poslední části (Zákon 108/2006 Sb. [online], 2006 [cit. 2006]).



Vyhláška 182/1991 Sb.
Vyhláška 182/1991 Sb. (příloha č.1) Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení (…). Novelizováno vyhláškou 506/2005 ze dne 13. 12. 2005, tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007. (Nečas - Vyhláška 182/1991 Sb. [online], 2005 [cit. 2005]. Dostupný z WWW: ).
Mimořádné výhody I. – III. stupně. Zdravotní indikace pro přiznání mimořádných výhod I. – III. stupně dle přílohy č. 2 vyhlášky 182/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (více v kapitole 3.3).

Vyhláška č. 369/2001 Sb.

O obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami


s omezenou schopností pohybu a orientace.

Právní předpisy ze sociální oblasti
Informace týkající se zákonných norem z oblasti práva a sociálního zabezpečení, které mohou občané s postižením využít ve svůj prospěch. Jedná se zejména o oblast uplatňování práv, získávání sociálních dávek a výhod. Tyto informace jsou ukotveny v zákonech a vyhláškách platných v ČR. Vycházejí z Listiny základních práv a svobod, Úmluvy o právech dítěte apod. Dlouho očekávaným zákonem je Zákon o sociálních službách. V něm se dozvíte typy sociálních služeb, o příspěvku na péči. Zákon určuje podmínky, za jakých může fungovat poskytovatel služeb a jaké podmínky musí splňovat sociální pracovník.
Zákony


  • 100/1988 Sb. - O sociálním zabezpečení

  • 114/1988 Sb. - O působnosti orgánů v sociálním zabezpečení

  • 582/1991 Sb. - O organizaci a provádění sociálního zabezpečení

  • 155/1995 Sb. - O důchodovém pojištění

  • 435/2004 Sb. – O zaměstnanosti (viz kapitola 3.4)

  • 463/1991 Sb. - O životním minimu

  • 482/1991 Sb. - O sociální potřebnosti

  • 117/1995 Sb. - O státní sociální podpoře

  • 48/1997 Sb. - O veřejném zdravotním pojištění

  • 54/1956 Sb. - O nemocenském pojištění zaměstnanců

  • 436/2004 Sb. - O sociálním zabezpečení


Další právní předpisy


  • Ústavní zákon č. 1/1993 Sb.

  • Listina základních práv a svobod č. 23/1991 Sb.

  • Zákon o rodině č. 94/1963 Sb.

  • Zákon o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb.

  • Zákoník práce č. 65/1965 Sb.

  • Občanský zákon č. 40/1964 Sb.

  • Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb.

  • Správní řád č. 71/1967 Sb.

  • Obchodní zákon č.513/1991 Sb.

  • Trestní zákon č. 140/1961 Sb.

  • Trestní řád č. 141/1961 Sb.

  • Úmluva o právech dítěte

  • Etický kodex lékařů aj.

(Osobní asistence – Zákony a vyhlášky ze sociální oblasti [online], 2007 [cit. 2007-05-14]).

Závěrem by se dalo říci, že degenerativní onemocnění centrální nervové soustavy tvoří různorodou skupinu. Mnohdy se jedná o onemocnění s progresivním vývojem. Pro zahájení úspěšné léčby je důležitá správná a včasná diagnostika.
Často jsou nemoci dědičné, avšak jejich etiologie je neznámá. Do skupiny degenerativních a demyselinizačních onemocnění centrální nervové soustavy řadíme roztroušenou sklerózu, Alzheimerovu chorobu, Pickovu nemoc a Amyotrofickou laterální sklerózu, která je podobná Alzheimerové nemoci. Také infekční Dětskou obrnu, která se v dnešní době již nevyskytuje. Friedreichovu ataxii, která se projevuje poruchou chůze. Záškuby, dysatrie, snížení rozumových schopností, deprese, poruchy nálady
a chován jsou projevy Huntingtonovi nemoci. Dále je známa Hereditární motorická
a senzitivní neuropatie, Juvenilní spinální atrofie, mozečková heredoataxie, Parkinsonova choroba, aj.

1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   19


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©kagiz.org 2016
rəhbərliyinə müraciət