Ana səhifə

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra hudební výchovy, Pdf mu V Brně


Yüklə 19.27 Kb.
tarix09.06.2016
ölçüsü19.27 Kb.
Masarykova univerzita – Pedagogická fakulta

Katedra hudební výchovy, PdF MU v Brně


Posudek na bakalářskou práci


Autorka práce:

Radana Villinová DiS.

Vedoucí práce:

MgA. Marek Olbrzymek

Oponent práce:

doc. MgA. Jana Frostová, Ph.D.

Název práce:

Vývoj šansonu na pozadí kulturně historických událostí 20. století a jeho nejvýznamnější interpreti. Život a dílo Edit Piaf.




Počet stran:

156

Počet použitých pramenů:




Přílohy:

41




Hodnocení:

Autorka předkládá práci, která zcela neodpovídá proklamovanému názvu (Vývoj šansonu na pozadí kulturně historických událostí 20. století).

Je otázkou, proč si diplomantka vybrala toto téma, když, jak sama konstatuje, studium pramenů by vyžadovalo znalost francouzského jazyka, který sama neovládá. Tato neznalost ji omezila pouze na domácí zdroje, především na diskografie i stručné životopisy v podobě, jak je lze nalézt na internetu.


Bakalářská práce má podtitul Život a dílo Edith Piaf. Práce je rozčleněna do čtyř kapitol, i když se diplomantka v úvodu zmiňuje pouze o dvou kapitolách a kapitole „poslední“.
V první kapitole Francie ve dvacátém století nacházíme stručnou charakteristiku vývoje francouzské společnosti, ale vztažení vývoje šansonu ke klíčovým společenským proměnám chybí.

V podkapitole 2.1. s poněkud zavádějícím názvem Šanson v Evropě a zahraničí jsou velmi heslovitě uvedeny některé základní údaje z Anglie (6 řádků), Polska (5 řádků) a Československa.

Další kapitoly jsou postupně věnovány šesti významným osobnostem šansonu. V obsahu i formě kapitol se projevují důsledky nepřesně formulovaného cíle práce.
Cíl práce je už v úvodu formulován mlhavě a stylisticky poněkud neobratně ( „Cílem mé práce je biografická kapitola věnovaná Edith Piaf, charakteristice francouzského šansonu, pravděpodobnosti jeho vniku, a jeho podmanivosti“). Práce však podává ve skutečnosti pouze přehled základních, všeobecně známých popisných biografických údajů hlavních osobností šansonu 20. století s poněkud rozšířeným pohledem na život Edith Piaf.

Také závěr práce je poznamenán neujasněním hlavního cíle bakalářské práce a z něho vyplývajícího osobního přínosu autorky. Uchyluje se proto často k vágním formulacím typu „...moderní společnost je různorodá a hudba současnosti se od ní svou různorodostí neliší...“ či spíše k novinářským klišé, než odborně podloženým závěrům. V závěrech nacházíme spíše náhodně vybrané zajímavosti z biografie Edith Piaf apod., než závěry z vlastní práce autorky a prezentaci jejího osobního přínosu.

Po stránce formální musíme vytknout především nedůsledné uvádění zdrojů. Práce obsahuje zcela převzaté či jen nepatrně upravené hodnotící pasáže z odborné literatury bez uvedení zdroje (např. s. 18 – 4 převzaté odstavce; s. 20 jeden převzatý odstavec apod.).

Některé uváděné zdroje nerespektují příslušnou citační normu (např. s. 9, 13, 15.).

Práce rovněž obsahuje četné chyby, které text znehodnocují: nevhodně umístěná interpunkční znaménka, např. s.6, 10, 12,14, 25, 27, 34, 36, gramatické chyby, např. s. 19- standart/standard, dále např. s. 22, 45, 53. V kapitole v níž se autorka pokouší dle svých slov o analýzu písní Edith Piaf (a to velmi stručně, pouze na dvou stranách,) neuvádí vydavatele zpěvníků, zdroje nejsou uvedeny dle normy. Zpěvník, který byl vydán „...asi“v roce 1991 lze jistě v knihovnách dohledat.

Některá souvětí jsou syntakticky nekorektní, některé výroky nesrozumitelné (např. V kulturní oblasti Francie, a zejména Paříž, zaujímala nejpřednější místo ve světové kultuře; s.11 - Z mladších skladatelů k předním patřili..., s.13 poslední odstavec zcela nesrozumitelný, s.26 věta nedokončena.).

Po stránce formální vytýkáme též nesprávně napsaná jména a příjmení (s. 91 - Jehnny/Johnny Halliday, Claudie Brialy/Jean-Claude Brialy, Satrapo/Théo Sarapo, s. 7 – Edic/Edith Piaf - 2x, s.11 - Jolit-Curieovoua/Joliot-Curie 2x, dále na s.14, 20, na s.27- Bacharacha/Burt Bacharach, Kopka/Pavel Kopta, Hamingway / Hemingway) a názvy (s.11 – Rousy/Roissy, sceintifique/ scientifique, Ve Petit Parisien/ Le Petit Parisien, Ve Figuro/Le Figaro, Comédie-Francoise / Française, Renat-Barrault/ Renaud-Barrault, Ve /Le Chat Noir, Überbrette/ kabaret Überbrettl, s. 44 Vindra/Viendra. Nacházíme rovněž nejednotně uváděná jména osobností, např. na straně 13, 18, 91.

Práce má navíc výrazný kompilační charakter. V textu je uváděna řada přebíraných přehledů a základních dat, které by patřily do příloh, zvláště, když k nim autorka nezaujímá žádné analytické hledisko, nehodnotí je a téměř nevztahuje do souvislostí daných cílem (tématem) práce.




Otázky k obhajobě:

  1. Které kulturně historické události 20. století považujete za klíčové ve vývoji šansonu?

  2. V čem spatřujete osobní přínos vaší bakalářské práce k dané problematice?

  3. Pokud jde o přínos šansonu, v čem se Edith Piaf odlišuje od ostatních osobností šansonu, o kterých referujete ve své práci




Shrnutí:

Práce je orientována na téma související se studijním oborem autorky. Práce má řadu formálních i obsahových nedostatků – nenaplňuje zcela zadání dané názvem (cílem) práce a má výrazně kompilační charakter. Předpokládáme, že autorka bude schopna na nedostatky uvedené výše reagovat odpovídajícím způsobem při obhajobě práce, a proto práci doporučujeme k obhajobě s tím, že autorka zodpoví též otázky k obhajobě.


Navržená klasifikace: „E“ – vyhovující



V Brně, 30. 5. 2012



Doc. MgA. Jana Frostová, Ph.D.
oponent


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©kagiz.org 2016
rəhbərliyinə müraciət