Ana səhifə

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav


Yüklə 1.21 Mb.
səhifə1/27
tarix12.06.2016
ölçüsü1.21 Mb.
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   27
Masarykova univerzita

Filozofická fakulta
Historický ústav

Historie
Štěpán Karel Odstrčil


Politická krajina historického Chebska
v letech 1897 – 1907

Magisterská diplomová práce


Vedoucí práce: Mgr. Martin Markel, Ph.D.


2015
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval
samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.




podpis autora

Poděkování
Děkuji panu Mgr. Martinu Markelovi, Ph.D.
za jeho neskonalou trpělivost a podporu.


Obsah

Úvod 7

Vymezení tématu 7

Metodologie 8

Pramenná základna a literatura 9

Historické Chebsko na konci 19. století 14

Bouřlivý rok 1897 15

Chebsko před volbami do říšské rady 16

Volební boj počátkem roku 1897 17

Badeniho jazyková nařízení 22

Veřejná shromáždění a chebský tábor lidu 25

Německé politické strany a jazyková otázka 28

Národnostní boj a úspěchy radikálních nacionálů na Chebsku 32

Setkání akademiků v Chebu 36

Následky Badeniho krise 40

Nástup Schönererova hnutí na Chebsku 41

Německé nacionální dělnické hnutí 46

Volební rok 1901 49

Schönererův rozchod s Vildštejnem 49

Lednové volby do říšské rady 51

Říjnové volby do zemského sněmu 55

Nový směr Ernsta von Koerbera 59

Vznik všeněmecké jednoty a rozvrat Schönererova hnutí 60

Oslabení Schönererova vlivu na Chebsku 62

Politika ochrany hospodářských zájmů 68

Živnostenská strana 70

Chebsko v německém agrárním hnutí 77

Politické proměny let 1905 – 1907 86

Chebský rok 88

Na cestě k lidovému parlamentu 92

Katolické dny v Chebu 99

Nové volby 1907 102

Závěr 107

Použité prameny a literatura 109

Archivní prameny 109

Tištěné prameny 109

Periodika 109

Dobové tisky 110

Literatura 110

Přílohy 115

Přehled názvů měst a obcí 117

Přehled volebních okrsků a poslanců politického okresu Cheb 119

Říšská rada 1897, 1901 119

Říšská rada 1907, 1911 120

Český zemský sněm 1895, 1901, 1908 120

Biogramy poslanců a místních politiků 124

Úvod

Vymezení tématu


Léta 1897 – 1907 představují v dějinách habsburské monarchie údobí, jež je charakteristické především rostoucím vlivem nejširších skupin obyvatelstva na chod společnosti a s tím související demokratisací politického systému, nástupem masových politických hnutí a intensivní nacionalisací veřejného života. Rok 1897 přinesl první parlamentní volby, do nichž byli, byť ještě v omezené míře kuriového systému, zapojeni příslušníci všech vrstev rakouské společnosti. Poprvé v historii státu do parlamentních lavic zasedli poslanci revoluční sociální demokracie. V této době se sociální otázka nemajetných a chudších vrstev společnosti, dělníků, maloživnostníků ale i drobných majitelů venkovské půdy stává nedílnou součástí veřejného diskursu stejně jako zaměstnanecké stávky a nejrůznější veřejné protesty běžným výrazem sdílené nespokojenosti. Na jaře téhož roku také došlo vydáním známých Badeniho jazykových nařízení k zásadnímu zlomu ve vzájemném vztahu českého a německého etnika v českých zemích. Dosavadní nejrůznějšími konflikty protkané soužití se změnilo v otevřený boj všemi prostředky jedněch proti druhým, jenž vyústil až v zásadní politické zvraty konce první světové války a nešťastné události následujících desetiletí. Druhý mezník, rok 1907, je opět rokem volebním. Po zavedení nového volebního systému však nejen říšská rada ale vůbec celá politická krajina skýtá zcela odlišný pohled. Uplynulých deset let prodělalo Rakousko a jeho společnost značný rozvoj a parabola mezi dvěma sedmými roky ukazuje, jak významný krok v dějinách země toto krátké období představuje.

Historické Chebsko, jež v průběhu 18. století ztratilo zbytky svých posledních formálních privilegií a stalo se regulérní součástí českého království, nebylo na konci 19. století více než pouhou historickou reminiscencí. Přesto použití tohoto pojmu v názvu práce nelze označit za čirý anachronismus. Pojem historického Chebska ve smyslu říšské zástavy z roku 1322 byl totiž aktualisován nejen v revolučním roce 1848, nýbrž intensivně také ve sledovaném období let 1897 – 1907 jako důležitý argument v boji proti rozšiřování úředního českého jazyka v nejzápadnějším cípu Čech. Navíc, chápeme-li tento pojem doslovně, disponuje vůči mnohoznačnému výrazu Chebsko (německy Egerland) užším geografickým vymezením.1 Při zohlednění linie státní hranice a tehdejšího správního členění země se jedná přibližně o oblast politického okresu Cheb.2 Politickým okresem Cheb, resp. soudními okresy Cheb a Vildštejn (dnes Skalná) zahrnujícími města Cheb, Františkovy Lázně, Vildštejn, Schönbach (dnes Luby) a Plesná je také v zásadě vymezen geografický rozsah této práce.3

Díky specifickému historickému vývoji, proklamovanému a do jisté míry i faktickému zvláštnímu postavení Chebska mezi německými oblastmi Čech je tato drobná zeměpisná jednotka významným činitelem politické geografie českých zemí 19. století. Politicko-historický výzkum tohoto regionu má navíc vzhledem k úzké hospodářské a kulturní provázanosti s přilehlými oblastmi Bavorska a Saska významný potenciál k obohacení historického poznání dobových sociálních, hospodářských a kulturních fenoménů i v širším středoevropském kontextu nežli pouze v rámci dějin Němců v Čechách.

Metodologie


Je-li smyslem regionálního politicko-historického výzkumu dokumentovat procesy určité státní společnosti na jedné její místní části, musí základní osu takového výzkumu tvořit vztah regionu vůči celku. V podmínkách rakouského parlamentarismu na konci 19. století se jedná konkrétně o zastoupení regionu v zákonodárných sborech, tedy zemském sněmu a říšské radě, a dalších významných politických a hospodářských grémiích typu obchodních a živnostenských komor či zemské zemědělské rady. Místní zastupitelstva společně s nejrůznějšími volenými komisemi jsou pouze druhou – regionální – stranou téže mince. Tento vztah je třeba promítnout také do světa politických směrů a organisací jak na jejich celostátní úrovni, tak na stupni místních spolků a jejich reflexe u jednotlivých společenských vrstev. Nikoli však za účelem výzkumu samotné výstavby konkrétních organisací, nýbrž s důrazem na jejich profilaci, vzájemné konflikty, jimi hájená stanoviska a zastoupení ve společnosti.

Předkládaná práce si proto za primární cíl klade zdokumentovat na území historického Chebska v období let 1897 – 1907 volby do českého zemského sněmu a poslanecké sněmovny říšské rady se všemi jejich zásadními aspekty, tj. předvolební agitace, průběh a výsledek vlastních voleb, profil poslanců a jejich konkurentů z hlediska politického směřování a sociálního postavení, jejich veřejná činnost a zapojení do místních společenských struktur. K dosažení tohoto cíle je samozřejmě zapotřebí rozšířit zorný úhel též na paralelní děje v rámci zmíněných obecních a okresních zastupitelstev, nejdůležitější hospodářské organisace a přední politické a zájmové spolky v regionu. Jací kandidáti měli možnost v regionu uspět, které politické směry zastupovali, jak jako poslanci hájili zájmy svých voličů a kterých společenských skupin, jakou měrou zpětně působili na místní veřejnost a jakým způsobem se účastnili místního veřejného dění, tak zní otázky vedoucí k tomuto cíli. Vlastním účelem rozhodně není vytvořit sbírku životopisů několika politiků nýbrž naopak, na základě znalostí obecných dějin užší střední Evropy a místních událostí, jejich působení začlenit do širších souvislostí a využít jejich osobností jako spojnice mezi zemskou, resp. státní a regionální rovinou. V tomto světle se pak pokusit o sestavení obrazu politické krajiny jednoho regionu – v daném případě politického okresu Cheb v letech 1897 – 1907.


  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   27


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©kagiz.org 2016
rəhbərliyinə müraciət