Ana səhifə

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Ústav archeologie a muzeologie studijní rok 2008/2009


Yüklə 1.07 Mb.
səhifə1/19
tarix15.06.2016
ölçüsü1.07 Mb.
  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   19


Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

Ústav archeologie a muzeologie studijní rok 2008/2009


Lenka Pennová


posluchačka 5. ročníku muzeologie

Katalogizace zámecké knihovny

v Mikulově
diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Pavel Holman

__________________________________________________________
Brno 2008


Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Katalogizace zámecké knihovny v Mikulově“ zpracovala samostatně, pouze s použitím literatury a pramenů v práci uvedených
V Brně dne 11. 11. 2008 .................................................

Za cenné rady, připomínky a odbornou pomoc při vypracování této DP děkuji zejména vedoucímu Oddělení zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea v Praze PhDr. Petru Maškovi, vedoucímu mé DP Mgr. Pavlu Holmanovi a historikovi Regionálního muzea v Mikulově (RMM) Mgr. Miroslavu Koudelovi. V neposlední řadě děkuji za ochotu a vstřícnost i dalším pracovníkům RMM.



Obsah:

1. Úvod 5

2. Literatura o zámecké knihovně v Mikulově 6

3. Dějiny knihovny 7

3.1. Dějiny původní (kardinálské) zámecké knihovny 7

) Lénem se rozumí podmíněná držba pozemků či statků, jež byly panovníkem propůjčované za urč. podmínek 167

do osobního nebo dědičného držení. Adam z Dietrichsteina získal Mikulov rozhodnutím cís. Maxmiliána II. 167

3.2. Dějiny knihovny od r. 1646 do r. 1850 10

3.2.1. Hofmanská knihovna 10

3.2.2. Pruskovská knihovna 12

3.2.3. Knihovna Marie Kristiny 14

3.3. Dějiny knihovny od roku 1850 14

3.4. Dějiny knihovny po roce 1933 16

4. Zpracování knihovny 17

4.1. Zpracování do roku 1850 17

4.2. Zpracování po roce 1850 18

5. Forma katalogu 20

6. Katalog 22

7. Rejstříky 149

7.1. Rejstřík chronologický 149

7.2. Rejstřík jazykový 150

7.3. Rejstřík jmenný 151

8. Závěr 164

9. Resume 165

10. Poznámkový aparát 166


1. Úvod

Zámecká knihovna v Mikulově má bohatou historii s počátky v 2. pol. 16. století. Ačkoli původní knihovna, vybudovaná zejména kardinálem Františkem z Dietrichsteina, byla během třicetileté války odvezena švédskými vojáky coby válečná kořist, shromažďování knih a celých knižních celků pokračovalo i za dalších členů dietrichsteinského rodu. I přes obrovské ztráty, které knihovna jako celek utrpěla ve 30. letech 20. století, kdy Dietrichsteinové velkou část knih prodali na zahraničních aukcích, je zámecká knihovna v Mikulově stále velmi cennou knižní sbírkou.

Knihovna je dnes nezřídka využívána ke studijním a badatelským účelům nejen pracovníků Regionálního muzea v Mikulově (RMM), jež v prostorách zámku sídlí, ale i dalších badatelů, historiků či studentů. Při vyhledávání konkrétních děl nebo autorů je využíván nepříliš přesný tzv. lokální katalog celé knihovny z roku 1976i). Toto vyhledávání je navíc časově poměrně náročné. Cílem mé DP je vytvořit elektronický katalog části knižního fondu zámecké knihovny v Mikulově, který by byl dál využíván a unadnil tak práci pracovníkům muzea i dalším externím badatelům. Záměrem RMM je v tomto online katalogu postupně pokračovat.

Předkládaná práce nastíní stručně historii zámecké knihovny v Mikulově, hlavní částí však bude samotný katalog 300 zpracovaných knih. Ke knihám budou zjišťovány tyto údaje: autor, titul, nakladatelské údaje, stránkování, rozměr titulní strany, případné přívazky u konvolutůii), popis exempláře, vazba, provenienceiii), signaturaiv). U popisu exempláře budou zaznamenány případné patitulyv), exlibrisyvi), supralibrosvii), slepotiskviii), vinětyix), vlysyx), dřevořezyxi), mědirytinyxii), popis přídeštíxiii), předsádkyxiv), ořízkyxv), frontispicexvi) atd. Veškerá data budou psána do šablony v programu Word, jež byla doktorem Maškem a Ing. Šilhou speciálně vytvořena pro snadný převod do programu Clavius. Tento program RMM v roce 2007 ještě nemělo k dispozici, proto bude využívána právě tato šablona, aby muzeum mohlo následně všechna data do Clavia převést a moje diplomová práce měla i praktické využití. Získaná data budou pro potřeby této DP následně zpracována, převedena do formy katalogu, taktéž budou informace o autorech a nakladatelské údaje ověřovány v online katalogu Vědecké knihovny v Olomoucixvii), jakož i v dalších katalozích.

Katalog bude doplněn rejstříky pro snazší vyhledávání a orientaci – knihy tu budou uvedeny pod pořadovým číslem katalogu. Konkrétně se bude jednat o rejstřík chronologický, kde knihy budou rozděleny podle data vydání, jazykový rejstřík pro přehlednost četnosti jazyků, jimiž jsou díla napsána a konečně restřík jmenný, v němž budou kromě autorů zahrnuta i jména nakladatelů a další jména vyskytující se v titulech děl.

2. Literatura o zámecké knihovně v Mikulově

Jak uvádí Dějiny mikulovské zámecké knihovny Miroslava Trantírkaxviii), první zprávy o původní knihovně zmiňují kupříkladu Balbín, Středov­ský, Monse, Pilař, Moravec. Autoři některých mladších pramenů se však podle něj ještě v 19. století domnívali, především kvůli nespolehlivým úředním materiálům, z nichž nezřídka čerpali, že původní kardinálská knihovna dosud existuje. Například J. P. Cerronixix) předpokládal, že Švédové odvezli jen nepatrnou část knižního fondu a kardinálská knihovna zůstala z velké části zachována. Trantírekxx) však dále uvádí několik zdrojů, které se podrob­něji a přesněji dotýkají historie novodobé knihovny vznikající až po r. 1646. Patří mezi ně například stručné zmínky mikulovského archiváře Fr. J. Schwoyexxi) nebo podrobnější údaje mo­ravského místopisce Řehoře Volnéhoxxii).

Velmi cenné a přínosné informace však dle Trantírkaxxiii) obsahuje až práce moravského histo­riografa B. Dudíkaxxiv), který souhrnně a přehledně zpracoval dějiny původní knihovny, její obsah, ztrátu a další její osud po odvezení z Mikulova. Zároveň zpracoval dějiny i současné knihovny, respektive její dějiny do roku 1865, tedy do doby, kdy ještě obsahovala všechny knižní celky, zařazené do knihovny po třicetileté válce, tedy například knihovnu hofmanskou a pruskovskou. I přesto však Dudíkova studie není bez nedostatků a nepřesností, které vzni­kaly pravděpodobně díky nepřesným archiváliím, na které byl Dudík odkázán.

Z dalších prací, které pojednávají o mikulovské knihovně, připomíná Trantírekxxv) významné dílo Adolfa Pateryxxvi) Bohemika knížecí dietrichsteinské knihovny v Mikulověxxvii), Zu einer Geschichte der Nicolsburger Schlossbibliothekxxviii) mikulovského zámeckého archiváře a knihov­níka Josefa Matzuryxxix), Bibliothek und Archiv auf Schloss Nikolsburg in Mähren vor 1645xxx) od Burkharda Seufferta, dále z roku 1903 Pindterův první sešit katalogu zámecké knihovny Katalog der fürstlich Dietrichsteinischen Fideicommis-Bibliothek im Schlosse Nikolsburg, I. Heftxxxi) a katalog mikulovských prvotisků Die Incunabeln in der Fideicommis-Bibliothek des Fürsten Dietrichstein auf Schlosz Nikolsburgxxxii) téhož autora z roku 1905.

Za zmínku jistě stojí i podrobně zpracovaný a přesný soupis mikulovských prvotisků Vla­dislava Dokoupila – jedná se o 331 děl, zakoupených státem a zachráněných tak před prode­jem v zahraničí v letech 1933–1934.xxxiii)

Dnes je knihovna uspořádána podle posledního platného Kochova katalogu, vlastního ulo­žení knih podle zmíněného katalogu se ujal Miroslav Trantírekxxxiv).



  1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   19


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©kagiz.org 2016
rəhbərliyinə müraciət